sochař, restaurátor, medailér, pedagog
Narodil se ve Veľkém Rovném v okrese Bytča. V letech 1946–1951 studoval v Praze na Akademii výtvarných umění u profesora Karla Pokorného, kde působil v letech 1950-1952 jako asistent. Od poloviny padesátých let se věnoval samostatné tvorbě.
Vytvořil řadu děl včetně monumentálních soch do veřejného prostoru – Fénix, Ikaros, Harlekýn, Návrat z kosmu pro Ústřední telekomunikační budovu v Praze, pomník Osvobození v Liberci, Květ pro nemocnici v Mostě, sousoší Práce před Vysokou školou báňskou v Ostravě-Porubě (1972), plastiku Nová Doba ve Frýdku-Místku (1981), hodiny před stanicí metra Sokolovská (dnes Florenc, 1985), Pohyb hmoty (1985) nebo Fontána (1989).
V roce 1988 mu byl udělen titul národní umělec.
Život
Vystudovaný akademický sochař RUDOF SVOBODA byl významným českým umělcem druhé poloviny 20. století.
Narodil se 24. listopadu 1924 ve Velkých Rovních u Žiliny na severozápadním Slovensku. V letech 1946-1951 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Zde byl žákem a později spolupracovníkem profesora Karla Pokorného, jednoho z protagonistů moderního sochařství v období mezi 1. a 2. válkou a v poválečném Československu.
Během studií a krátce po absolutoriu působil Rudolf Svoboda jako lektor a odborný asistent profesora Pokorného ve speciální sekci Uměleckoprůmyslové školy.
V roce 1955 si zvolil samostatnou dráhu jako své poslání. Komorní sochařskou činnost provozoval jako volnou ornamentální činnost. Proti ateliéru proti postupující dekorativní tendenci a proti kopírování náhodných přírodních úseků ve své tvorbě vnesl snahu o svobodu umění a životní svobodu. Jeho pověstný odpor a vytrvalost spolu s vnitřním nadšením dokázaly založit novou tradici, novou chronologii v toku tvůrčích činů našich otců a dědů.
Inspiroval se starými hellasskými bronzy, mirinskými terakotami, uměním předkolumbovské Ameriky, Michelangelem, Bransusim a Arpem a podobně dosáhl ušlechtilého výrazu, tím, čím dosáhl evropského vysokého uznání a ovlivnil současné Československo. Sochařsky vyrovnaný vzhled. Jeho objekty Svoboda tvoří v široké výrazové škále od realismu až po abstrakci.
Mezi jeho nejoblíbenější témata patřila matka a dítě, tance, květiny, křídla, Ikaros, klaun, kejklíři, ale také symboly proti válce a genocidě. Umělec pracoval se stejnou dovedností v kovu, kameni, omítce nebo betonu. Unikátní jsou především jeho sochy z bronzu, cínu, červené mosazi, impozantní jsou čistoty přesných hladkých forem.
Dílo
Do souboru více než 40 významných realizací monumentálních výtvorů Rudolfa Svobody patří například rozměrná ornamentální plastika NÁVRAT Z KOSMOSU instalovaná před Ústřední budovou telekomunikací v Praze; kalendářní hodiny na Pražském hradě na věži Mihulka (kinetická ornamentální plastika s měřením času); VDĚČNÁ PATRIA v Plzni; LABOR v Ostravě; STELE s časomírou na stanici metra Florenc, Praha; kašna ŘEKA na VŠE; kinetická ornamentální plastika POHYB u Velešina; ornamentální plastika PROSTOR v HOTELU DIPLOMAT Praha; TORZO v soukromé sbírce v Curychu atd.
Všechna jeho umělecká díla jsou umístěna venku nebo spojená s architekturou prozrazují jeho schopnost příkladně uplatnit jednotu sochařské a architektonické invence. Realizoval asi 50 samostatných expozic, především v Praze, Bratislavě a dalších místech Československa, ale také v Berlíně, Hamburku, Heilbronnu, Dachau, Würzburgu, Norimberku, Erfurtu, Starbergu (Německo); v Los Angeles, Seattle (USA); v Káhiře, Alexandrie (Egypt); Habana (Kuba); Vídeň (Rakousko); Anvers (Belgie) aj.
Zúčastnil se 238 kolektivních výstav doma i v zahraničí v mnoha významných kulturních centrech kontinentů. Umělecká díla od sochaře Rudolfa Svobody jsou majetkem Národní galerie Praha, Zemských a Okresních galerií a muzeí v ČR, ústředních organizací a dalších předních orgánů a muzeí Československa.
Jeho umělecká díla se nacházejí v mnoha oficiálních i soukromých sbírkách v zahraničí. Byl také vítězem mnoha výtvarných soutěží, byl vyznamenán mnoha vyznamenáními a řády na poctu jeho neopakovatelnému sochařskému umění evropského rozsahu a evropského významu.
